Vzorce, které popisujeme na této stránce, jsou rozšířené. Nejsou to osobní selhání. Jsou to naučené reakce, které mají svůj původ.
Každá z těchto situací je příkladem vzorce, který má svůj původ v dřívějším naučeném vztahu k penězům. Pojmenování je prvním krokem.
Bankovní výpis přijde e-mailem nebo poštou a vy ho odkládáte. Dny, někdy týdny. Víte, že tam je, ale otevřít ho se vám nechce. Není to lenost. Je to ochranný mechanismus, který se naučil, že informace o penězích přinášejí nepříjemné pocity.
Kurz vám pomůže porozumět, co za tímto vyhýbáním stojí.
Koupíte si něco, co jste chtěli. Nebo dokonce potřebovali. A okamžitě přichází pocit viny nebo úzkosti. "To jsem neměl dělat." "Proč jsem to koupil." Přitom nákup byl v pořádku, byl v rozpočtu, byl rozumný.
Tenhle pocit má svůj příběh. A dá se s ním pracovat.
Dáváte peníze nebo pomoc druhým, protože to tak cítíte. Ale pak přichází lítost nebo pocit, že jste se nechali využít. Nebo naopak nedáváte, a pak se trápíte, že jste lakomí. Štědrost je zamotaná do pocitů, které nejsou o penězích.
Štědrost jako hodnota a štědrost jako strach jsou dvě různé věci.
Šetříte. Hodně. Ale ne proto, že to dává radost nebo pocit bezpečí. Šetříte, protože vás děsí představa, že byste neměli. Každý výdaj je stresující. Každá úspora nestačí. Spoření se stalo způsobem, jak zvládat úzkost, ne nástrojem.
Rozlišení mezi spoření jako bezpečím a spoření jako úzkostí je klíčové.
V rodině se o penězích nemluvilo. Nebo se mluvilo jen ve chvílích krize. Teď jako dospělí máte pocit, že mluvit o penězích s partnerem, přáteli nebo kolegy je neslušné nebo nebezpečné. Téma se obchází.
Ticho kolem peněz je naučené. Dá se odnaučit.
Vydělávate dobře. Ale vždy se najde důvod, proč peníze zmizí. Vždy je co opravit, zaplatit, půjčit. Máte pocit, že větší příjem by věci nevyřešil, protože výdaje by narostly stejně. Tohle je vzorec, ne smůla.
Vzorce, které peníze "odpuzují", mají svůj psychologický základ.
Každý z těchto vzorců má svůj původ. Nejčastěji v tom, co jsme jako děti viděli, slyšeli a cítili v kontextu peněz. Mozek dítěte si z těchto zkušeností vytváří pravidla. "Peníze jsou nebezpečné." "Mluvit o penězích přináší hádky." "Kdo má hodně, je chamtivý."
Tato pravidla fungují jako ochrana v dětství. V dospělosti se ale mohou stát překážkou. Problém není v pravidle samotném, ale v tom, že ho aplikujeme automaticky, bez vědomé volby.
Kurz vám pomáhá tato pravidla pojmenovat. Pojmenované pravidlo ztrácí část své nevědomé moci.
Kurz Wifaxo Fovudu nabízí strukturovaná cvičení, která vám pomáhají tyto vzorce identifikovat a pracovat s nimi vědomě.
